01. 07. 2021 forbes.cz - Michael Tomeš
"Musím tam vysázet kytky," vysvětlovala nám zkraje června Lenka Třešňáková důvod cesty, když spolu s námi a svým manželem, teplickým developerem Jaroslavem Třešňákem, nasedala do pronajatého soukromého letadla, které mělo za chvíli odstartovat směr chorvatská Rijeka.
Člověka v tu chvíli napadlo, že ji čeká odpočinkové sázení skalniček vedle prázdninové vily na pobřeží, ale realita byla jiná. Za dvě hodiny jsme totiž stáli před obrovskou bílou stavbou, kde už na ni čekaly dvě nákladní auta plná palet, na nichž byly stovky květin a palem pro celý hotel.
A ne jen tak ledajaký. Pětihvězdičkový hotel za víc než 2,5 miliardy korun, který na pobřeží mezi Rijekou a Opatijí zabírá plochu osmnácti tisíc metrů čtverečních. Hotel, který Třešňákovým patří.
Na resort s dlouhým názvem Hilton Rijeka Costabella Beach Resort and Spa měli Třešňákovi stavební povolení od roku 2015. Stavět začali o čtyři roky později a první hosty v dovolenkovém kolosu se 132 pokoji a 62 vilami a apartmány přivítali poslední červnový den.
Celá tahle story, která vyvrcholila včerejším otevřením hotelu veřejnosti, ale začala už v roce 2010. "První parcelu hned u moře jsem tehdy kupoval za deset tisíc korun za metr," popisuje Třešňák úplný začátek svého největšího projektu, na který mu banka J&T půjčila necelou polovinu potřebných peněz, konkrétně 43 milionů eur, tedy zhruba 1,1 miliardy korun. Zbytek zainvestoval ze svého.
Od té doby se ale na investice do pozemků a nemovitostí v Chorvatsku vrhli i Rakušané, Němci a Italové a výsledek je ten, že další pozemky pro rozšíření hotelu už Třešňák nedávno pořizoval za 18 tisíc korun za metr. A lepší to prý rozhodně nebude.
Do minulosti se při procházení labyrintem obrovského areálu hotelu, který téměř stejnými díly vlastní společně se svojí ženou a dvěma dospělými dětmi, Třešňák vrací ještě několikrát. Dostane se i k tomu, proč vlastně začal stavět mezi mezi Opatijí, kam turisté od nás mířili už v první polovině minulého století, a pulzující sousední Rijekou.
"Tohle je místo, kde jsem jako student v roce 1983 poprvé uviděl moře. Jenže jsem tenkrát neměl peníze na hotel, takže jsem kus odtud spal na pláži, kde mi krysy první noc sežraly chleba na snídani," směje se Třešňák.
V tu dobu na místě dnešního hotelu stál přímořský areál ministerstva vnitra s pěti vilami a policejní stanicí. Jenže o státní majetek se pořádně nikdo nestaral a zpustl do té míry, že ho radnice Rijeky raději nabídla k prodeji. A Třešňák toho využil. Není to ale zdaleka jediný pozemek, který v okolí Rijeky vlastní. Navíc aktuálně ještě pokukuje po další, tentokrát sedmihektarové, parcele u Dubrovníku.
Umístění hotelu, který je jen pár minut cesty autem z Opatije, je famózní. Kraluje mu výhled na tyrkysově modré moře a ostrovy v Kvarnerském zálivu. Tenhle výhled si přitom můžou užívat všichni hoteloví hosté, protože všechny pokoje mají obří okna nasměrovaná na Jadran.
„To byl můj nápad,“ říká Třešňák a tuhle větu zopakuje ještě mnohokrát, když nás po hotelu provádí. A je jedno, jestli nám zrovna ukazuje onyxový bar v nejvyšším patře jedné z hotelových budov nebo luxusní nábytek v pokojích a apartmánech pocházející z malých manufaktur z Itálie, Španělska nebo Česka.
V případě židlí, jejichž počet se dá odhadovat na nižší tisíce, jde například o produkty z fabriky TON z Bystřice pod Hostýnem. A přehlédnout se nedají ani stovky foukaných lustrů ze sklárny z Kamenického Šenova.
Když padne dotaz na to, kdo stojí za vzhledem vnitřních prostor, Jaroslav Třešňák jejich podobu připíše své ženě. Zároveň ale několikrát zazní, že to, jak je hotel vybavený, vychází z inspirace nasbírané během cest jeho a manželky po hotelích v celém světě. „Vždycky, když se mi někde něco líbilo, vyfotil jsem si to a v nějaké podobě přenesl sem,“ říká.
Na Opatijské riviéře teď propuká hlavní sezona, ale nový Hilton má být hotelem, kam se jezdí celý rok. Ostatně ono už to tak bylo i před sto lety, kdy se téhle lokalitě začalo říkat klimatické lázně, za což vděčí hlavně slanému a vlhkému vzduchu, které od moře směrem k pevnině proudí přes borové háje na okolních ostrovech.
Jenže na zdravém ovzduší by sezonu od podzimu do jara postavit nešlo. Třešňák proto do hotelu zakomponoval wellness zónu, která má 3 700 metrů čtverečních, skoro třicetimetrový vnitřní bazén a konferenční prostory.
Mezi budovami a mořem je navíc obrovská terasa, kde se dá uspořádat party pro stovky lidí. „Dá se za ni zajet autem, takže tady třeba automobilky můžou dělat představení nových aut,“ plánuje Třešňák.
Dalším podobným lákadlem má být i gastronomická nabídka. Hilton totiž hostům i návštěvníkům z venku nabídne celkem šest restaurací a barů.
Té nejexkluzivnější, která obsadila nejvyšší patro, kraluje osmadvacetiletá hvězda chorvatského gastronomického nebe Deni Srdoč, který loni jako nejmladší chorvatský šéfkuchař získal michelinskou hvězdu. A to v podniku od Hiltonu vzdáleném jen patnáct minut jízdy autem. Teď má za úkol úspěch zopakovat i v hotelu teplického podnikatele.
Třešňák už na to bude dohlížet jen jako extrémně privilegovaný návštěvník. I když původně zvažoval, že by hotel provozoval sám, nakonec ho i se třemi stovkami zaměstnanců na pětadvacet let svěřil do rukou lidem z řetězce Hilton. Díky celosvětové síti proslulé značky se tak prý budou návštěvníci shánět snáz.
V okázalém lobby je bude vítat Lenka Třešňáková. Ta žena, která sází květiny, což jsme už asi dvě hodiny po příjezdu mohli vidět na vlastní oči.
Nebude tam ale doslova. Její přítomnost nahradí její socha v životní velikosti. „Nechal jsem ji pro ženu udělat jako poděkování za to, kolik práce s tím tady měla,“ přiznává Třešňák, který sám sebe v legraci označuje jako drobného teplického živnostníka.
Přitom jeho developerská a investorská skupina JTH za sebou už má celou řadu velkých projektů. Nejčastěji v Teplicích, odkud Třešňák pochází, ale byty, sklady a obchodní centra staví a pronajímá v různých lokalitách v Česku, na Slovensku nebo právě v Chorvatsku.
Ve veřejném prostoru se jeho jméno objevovalo například ve spojení s demolicí zchátralé budovy teplických Městských lázní či podporou Miloše Zemana během posledních prezidentských voleb.
Asi největší pozornosti se mu ale dostalo ve spojitosti s Hadími lázněmi, další teplickou historickou budovou, kterou chtěl Třešňák zdemolovat a postavit místo ní její repliku. O kontroverzi se v tomhle případě postaral exministr kultury Antonín Staněk, když z lázní poslední den ve funkci nečekaně sňal památkovou ochranu.
Dle kritiků šlo jen o úlitbu Třešňákovi za to, že přispěl Miloši Zemanovi na kampaň, jelikož Staněk byl považovaná za prezidentova spojence. Třešňák ale vždy odmítal, že by kdy o lázních se Staňkem či prezidentem Zemanem mluvil.
Odkaz na originál článku na forbes.cz
