Lázeňská léčebna až pro 200 dětí s pohybovými poruchami v Hadích lázních v Teplicích. To je plán statutárního ředitele Skupiny JTH Jaroslava Třešňáka, který se ve čtvrtek 22. prosince 2016 přímo v Hadích lázní setkal s hejtmanem Ústeckého kraje Oldřichem Bubeníčkem, náměstkem hejtmana Martinem Klikou, radní Ústeckého kraje pro kulturu a památkovou péči Jitkou Sachetovou. Pozvání na setkání přijal primátor města Teplice Jaroslav Kubera, náměstkyně primátora Radka Růžičková a náměstek primátora Hynek Hanza. Nechyběl poslanec Evropského parlamentu Jaromír Kohlíček a náměstek pro řízení sekce kulturního dědictví ministerstva kultury ČR Vlastislav Ouroda.
Hadí lázně v Teplicích by po letech chátrání a devastace mohly znovu sloužit svému účelu. Společnost Jaroslava Třešňáka objekt koupila a připravila návrhy na rekonstrukci. Zchátralou budovu ale musí nejdřív opravit a plánuje i přestavbu. Jeho záměr zatím naráží na odpor památkářů. Ti z odboru teplického magistrátu však k poslednímu předloženému návrhu vydali nesouhlasné stanovisko. Jaroslav Třešňák nyní čeká na vyjádření odboru památkové péče krajského úřadu, k němuž se odvolal.
Jaroslav Třešňák chce do Hadích lázní investovat kolem dvou set milionů korun. „Dům bude stát maximálně 50 ‒ 70 milionů a 130 milionů budou stát nové technologie. Pod objektem je pramen, který by mohly lázně čerpat, objekt je napojen také na hlavní rozvod lázeňských pramenů. Protože v objektu s užitou plochou zhruba 1200 metrů čtverečních chybí ubytování, počítá se pouze s ambulantní léčbou. "Léčebná kúra trvá zhruba 45 minut, takže by rodiče přijeli, odevzdali dítě a zatím si na obnovené kolonádě vypili kávu," řekl Jaroslav Třešňák.
Protože se budova nachází na nejnižším místě Teplic a stojí prakticky celá na vodě, chtěla by firma objekt rozebrat a zvednout o metr a půl, aby stavba nebyla pod úrovní sousední silnice. "Počítám zhruba rok na stavební povolení a rok až rok a půl by trvaly samotné práce," uvedl Třešňák. Právě zvednutí budovy na úroveň silnice památkáři nedoporučují. Stejně tak bourání kleneb nebo částečné přenesení sloupové kolonády od silnice na druhou stranu do parku. „Pokud chcete reagovat na stávající požadavky ‒ legislativní, normové, a tak dál, tak ten objekt musíte nějakým způsobem zasáhnout. Každý ze správců objektu v té době na to reagoval. A my poprvé na to reagovat nesmíme,“ říká architekt Petr Sedláček, který novou podobu lázní navrhnul.
Právě Petr Sedláček na návrzích opravy pracuje už sedm let. Ten poslední zachovává klasicistní podobu budovy z roku 1839. "Naše návrhy shledali památkáři jako nepřípustné, neboť by měly negativní vliv na architektonické i urbanistické hodnoty stavby. Památkáři ale podle mě přehlížejí základní funkční potřebu objektu," řekl Sedláček.
"Státní správa v přenesené působnosti musí být nezávislá. V zájmu památkové péče je, aby každá památka byla zajištěna. Pokud její využití může být původní, jako v tomto případě, je to ideální. Jestli zatím nedošlo k dohodě, jsem přesvědčen, že k ní dojít musí," řekl při setkání v Teplicích Vlastislav Ouroda, náměstek pro řízení sekce kulturního dědictví ministerstva kultury. Potvrdí-li krajský úřad zamítavé stanovisko teplického magistrátu, může investor požádat o přezkum ministerstvo kultury.